Jednoho krásného dne se dva Bítešáci rozhodli objet celou naši republiku stopem. Tak se přihlásili do závodu Goodways. Do této soutěže, kterou pořádalo Diecézní centrum mládeže Brno, se přihlásilo kolem patnácti týmů. Z Prahy však vystartovalo týmů jen osm. Tým Petra a Vítkase jmenoval prostě: „Bítešáci.“

Cílem závodu bylo projet co nejvíce krajských měst, udělat si tam selfie s místním kostelem a splnit netriviální úkol. Ten spočíval především v pomoci druhým. Například práce s postiženými dětmi a seniory, pomoc na příměstském táboře nebo v charitě, práce na zahradě, obdarování druhých růžičkou a další zajímavé úkoly. Zároveň bylo cílem závodu utratit co nejméně peněz, protože za každou utracenou korunu se nám strhávali body.

Proto jsme se rozhodli, že nejvíce ušetříme na dopravě a budeme stopovat. Zpočátku to nebylo vůbec jednoduché. Prostě jsme stopovali, stopovali a stopovali, klidně přes hodinu a půl. Za dva dny jsme projeli stopem jen Prahu, Pardubice, Hradec a Liberec. Naše tempo nám přišlo velmi pomalé (pro dva kluky je stopování složitější než pro dvě holky), tak jsme rozhodli využít vlaky a autobusy. Studentské jízdné se nám nezdálo příliš drahé a ušetřilo nám to spoustu času. Spávali jsme většinou pod širákem, ale když pršelo, tak jsme si domluvili nocleh na faře.

Celou naši aktivitu jsme hlásili do mobilní aplikace, a tak měli všechny týmy představu o tom, jak si kdo vede a kde přibližně se týmy nacházejí. Každý den jsme se také dozvěděli pořadí týmů a počet získaných bodů. Naše taktika byla jednoduchá: zvládnout objet všechny města a splnit všechny úkoly jako první. A to se nám podařilo – pouze za pět dní z celkových osmi. K celkovému vítězství však bylo potřeba splnit i bonusové úkoly a víkendovou výzvu a dorazit včas do cíle.

Po cestě jsme potkali spoustu milých lidí, kteří nám buď přispěli na vlak nebo darovali něco k snědku. První ročník této soutěže se nám velmi líbil a můžeme určitě doporučit zúčastnit se jí i příští prázdniny.

Peťa Mašek a Víťa Ševčík

28. července se deset rodin z Velké Bíteše a okolí rozjelo na společnou dovolenou do Beskyd. Ubytováni jsme byli ve dvou chatách, Beskýdek II a III, s krásným výhledem přímo na Lysou horu. Její provokativní blízkost nás pochopitelně nenechala chladnými a hned druhý den jsme se tento nejvyšší vrchol Beskyd rozhodli pokořit. Následující den jsme pro odlehčení podnikli návštěvu továrny Marlenka ve Frýdku, kde byla exkurze k velkému potěšení mnohých členů doplněna o ochutnávku zdejších produktů.

Ve středu večer za námi přijel otec Bohumil Poláček. Další den jsme všichni společně putovali ke dřevěnému kostelu na Grúni, kde jsme slavili mši svatou.

Protože nedaleko za hranicemi se na Slovensku nachází známé poutní místo Turzovka, část z nás, opět s otcem Bohumilem, absolvovala ještě jednu pouť zakončenou mší sv. v poutním kostele. Individuálně některé rodiny navštívily například hrad Hukvaldy, muzeum Tatra v Kopřivnici, Hornické muzeum Landek Park, Muzeum hornictví a průmyslu či ZOO v Ostravě nebo podnikaly pěší i cyklistické výlety v okolí našeho ubytování.

I když každý den vydatně pršelo, zmokli jsme pouze jednou, a také jsme všichni včetně dětí využili příležitosti naučit se hrát kulečník. V neděli 4. srpna jsme opouštěli chatu plni dojmů a krásných zážitků z Beskyd.

/ Ludmila Fousková

Náboženství se vyučuje od pondělí 16.9.2019. Učebny budou upřesněny nebo si každá katechetka vyzvedne první hodinu děti před třídou.

5. třídy si vyzvedne paní Dvořáková v jídelně ve 13 hod. S výukou budou začínat až od 4.10.2019

Děti půjdou před náboženstvím na oběd. Začínat se bude ve 12, 13 a 14 hod

Kdy: Hodová sobota 7. září od 14:30

Kde: Farní zahrada Velká Bíteš

Unikátní klání v sedmi bojových soutěžích rozhodne o tom, kdo je bítešským borcem. Na farní zahradě se budou moci bavit děti i dospělí. Skákací hrad, skvělé občerstvení a živá hudba zajištěna. Nejlepší borce odmění hodový rychtář a rychtářka – manželé Špačkovi. Všechny zve Kolpingova rodina Velká Bíteš.