Ve čtvrtek 4. srpna v 18 hodin se bítešským milovníkům hudby představí v kostele sv. Jana Křtitele violista Ilan Schneider, sólista lucemburské filharmonie, spolu s klavíristkou a varhanicí Hanou Böhm–Robotkovou.

V Litvě narozený Ilan Schneider začal hrát na housle ve svém rodném Vilniusu. Dále pokračoval na Rubin Academy of Music v Tel Avivu, kde získal první cenu v houslové soutěži Rubin Academy v roce 1989. Poté studoval na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Od roku 1997 se věnoval hře na violu u virtuosa Michaela Kugela, jen o rok později vyhrál mezinárodní violovou soutěž ve Vídni. V roce 2003 obdržel diplom s nejvyšším vyznamenáním na Královské konzervatoři v Gentu. Pravidelně vystupuje jako sólista s renomovanými orchestry i jako komorní hráč, odborníky je řazen mezi absolutní evropskou i světovou špičku. Ilan Schneider je koncertní mistr viol v Orchestre Philharmonique du Luxembourg, je členem Quatuor Louvigny. Často vede mistrovské kurzy v Evropě, Izraeli a USA a působí jako člen poroty na mezinárodních violových soutěžích. Jeho četné sólové a komorní nahrávky získaly mezinárodní ocenění, včetně Diapason d'Or a Strad Selection. Od roku 2013 Ilan Schneider učí na Internationales Konservatorium am Phoenixsee v Dortmundu.

Hana Böhm – Robotková je rodačka z Bystřice nad Pernštejnem. Její rodiče učili na bítešské SVVŠ v šedesátých letech, mnoho Bítešáků si je pamatuje. Hanka vystudovala brněnskou konzervatoř a JAMU, ve studiu pokračovala ve Francii v Pařiži na Ecole Normale de Musique, Schole cantorum a na Sorbonně. Koncertovala v Evrope a Jižní Americe. V současné době působí v Lucembursku.

V kostele uslyšíme Zvony pro varhany Nicolase Lebeguea, sólovou Suitu pro violu č. 4, Sonátu pro violu a cembalo č. 3 Johanna Sebastiana Bacha a Telemannův Koncert G dur pro violu, orchestr a basso continuo. Je to mimořádná hudební událost – Bítešáci opět nemusí do světa, svět přichází do Bíteše. Jste zváni.

Den 10. - 23. 7. 2016

Po ranní modlitbě jsme společně zasadili před kostelem památeční strom Světových dnů mládeže.

Potom jsme šli na nedalekou louku. Mezitím se ozvaly sirény a ze všech stran se začali sbíhat místní chlapci a děvčata k hasičce. V rychlosti se oblékli do uniforem, nastoupili do auta, spustili houkačku a vyjeli před garáž. V rychlosti uhasili ohniště před hasičkou a pozvali nás na exkurzi.

Po společném slavnostním obědě se celá místní diecéze sjela na jedno místo - do Starého Saczu. Tam byla sloužena mše s domácím biskupem Andrejem. Mše se zúčastnilo poměrně dost lidi z různých národů: například z Čadu, Brazílie, Chile, Francie, Ukrajiny, Itálie nebo USA.

Po bohoslužbě následoval festival mladých, při kterém každý národ ukázal ve třech minutách to nejlepší. Češi zazpívali lidovky a zatančili polku.

O půlnoci jsme se vrátili do svých rodin a šli spát.

Den 8. - 21. 7. 2016

Ráno nás po probuzení čekala skvělá snídaně (dokonce i s domácím máslem). A jak už to tak bývá, ti co to máji nejblíže chodí nejpozději. Ani my jsme nebyli výjimka. Jen co jsme dorazili do kostela, začala polská modlitba.

Po půl hodině pro nás přijel autobus a zavezl nás do Pustkowa. Zde jsme se sesli s většinou naší roverácké (rover je polsky kolo) skupiny, neboť jsme rozděleni do různých farností. Prošli jsme si muzeum bývalého pracovního tábora a kopec smrti.

Bohužel protože nás tam bylo velké množství, nestačili jsme si vše prohlédnout. Satisfakci nám byla přítomnost biskupa Vojtěcha.

Poté jsme přejeli do Blizny, kde bylo vojenské muzeum, stojící na místě továrny na rakety. Dostali jsme tam i oběd - polévku.

Nakonec jsme navštívili městečko Debica, kde jsme prošli expozici o zdejším kraji, a dokonce si zatančili s místní mládeží.

Poté jsme putovali městem až ke kostelu sv. Ducha, kde jsme se rozjeli do našich farností na mši a večeři.

Jako večerní program jsme si vychutnali folklorní tance a písně a to nejen polské, ale také od hudebníků z Peru a Bolivie. The end.

E+K+M

Den 9. - 22. 7. 2016

Dnes jsme se probudili do krásného rána. Po snídani v rodinách jsme se vydali k autobusu, který nás zavezl na ranní modlitbu. Ranní modlitba se nesla v duchu bl. sestry Kostkové. Byla opravdovým vzorem pro nás všechny.

Pátek je poutní den, proto jsme se vydali na pěší pouť z Debice do Zadowy, do kostela Marie Magdalské a k Panně Marii Zadowské. Zde jsme slavili mši svatou s Otcem biskupem Vojtěchem a ostatními poutníky z Polska, Chorvatska, Německa i Bolívie.

Také jsme měli příležitost potkat se s ostatními poutníky, kteří byli ubytováni v děkanátu Debica. Zpívalo se, tančilo a společně obědvalo.

Večer nás čekal Večer chval, kdy jsme mohli Bohu poděkovat za krásný den. Součástí večera bylo i procházení kostelem se zavřenýma očima i vystavení nejsvětější svátosti.

L

Den 7. - 20. 7. 2016 – Brzesko - Pilzno - 7:30 - 11:30 - 59 km

Na poslední naši etapu jsme si pořádně přivstali. Už od 5:00 jsme byli na nohou a uklízeli po sobě školní místnosti, ve kterých jsme spali.

Jelikož jsme mysleli, že nestíháme, vydali jsme se na cestu po silnici první třídy. Byla to nejkratší a nejrychlejší varianta. Dokonce jsme tento den měli rekordní průměrnou rychlost 22 km/h.

Po čtyřech hodinách jízdy jsme v Pilznu slavili bohoslužbu a rozdělili se na čtyři skupinky. To proto, že každému z nás bylo určeno jiné místo ubytování.

Každý z nás nakonec dojel do svého cíle. Zaregistroval se na místní faře, dostal balíček s brožurkami a ubytoval se v některé z místních rodin.

Mezitím všechny čtyři vesničky objel karavan, který vyložil batohy a naložil kola.

 Pouť se vydařila a my jsme připraveni užívat si program, který pro nás mají nachystaný pohostinní Poláci.

P

Den 5. - 18. 7. 2016 – Kozy - Dziekanowice 10:00 - 21:55 - 93 km 

Dnešní etapa začala vydatnou snídaní. Po zajištěni tělesných potřeb jsme spolu slavili mši svatou.
První kilometry vypadalo, že bude pršet, ale po deseti kilometrech nám počasí začalo přát, a tak jsme za chvíli dorazili do rodného města Jana Pavla II. - do Wadowicz. Z tohoto města se nám vůbec nechtělo, a proto jsme zde zůstali asi dvě hodiny. Dále cesta pokračovala celkem v pořádku, až na pár malých defektu - 3 píchnuté duše. Na konci naší etapy, v malém městečku Dziekanowicze nás čekalo na místním stadiónu malé pohoštění. Poté nás nenapadlo nic lepšího než si zahrát fotbal, jenže tráva byla mokrá, a proto se den uzavřel nešťastně, protože si Kačka vymkla kotník.

T

Den 6. - 19. 7. 2016 – Dziekanowice - Brzesko 10:05 - 14:40 - 51 km

Další den nám začal poněkud skromnější snídaní než předchozí den, ale to nám vůbec nevadilo. Alespoň jsme byli plni tak akorát na jízdu. Nezapomněli jsme ani na mši svatou, kterou jsme si užili i s výkladem o krásném kostele v Dziekanowicich v polštině.

Jelikož  jsme nikam nespěchali, nevadilo nám, že jsme vyjeli v 10 hodin. Cesta nebyla tak kopcovitá jako minulé dny a proto nám rychle ubíhala. Moc nás potěšilo, když  nám pani prodavačka jen tak donesla velmi lahodné a osvěžující bonbonky s různými příchutěmi. Zachutnali nám tak moc, že jsme přemýšleli, že si zajdeme koupit další.

Do Brzeska jsme dorazili oproti minulým dnům velmi brzy a tak jsme měli čas si náležitě užít všech nabídek, jako například kulečník nebo ping-pongový stul. Víťa si obzvláště oblíbil jeden přístupný počítač s nainstalovanou hrou, samozřejmě polskou, takže můžeme předpokládat, že ji hrál pravě kvůli snaze se něčemu přiučit, aby později mohl lépe zvládat překládání polských vět.

A

Aktuální fotografie z cyklopouti do Krakova naleznete zde v naší fotogalerii.

Den 4. - 17. 7. 2016 - Dobratice - Kozy - 9:00 - 21:50 - 88 km

Čtvrtá etapa řádně dojeta. A jak probíhala? Nedělní den jsme začali slavnostní mší svatou v kostele sv. Filipa v Dobraticích a poté naše trasa začíná.

V Českém Těšíně nás čekal přejezd přes polské hranice. Od té doby se spustily i naše první problémy. Špatné zvolení trasy: místo na křižovatce do leva jsme si to pohodlným tempem šlapali do prava; prasklá duše, kterou servismeni hned vyměnili, po jednom kilometru zase uchazí; ale také zatoulani karavanu.

Ale pozastavíme se ještě nad tou křižovatkou. Ze začátku cesta vypadala sjízdná - navedla nás na ni mobilní mapa, a proto jsme pokračovali. Ani ostnatý drát, který uzavíral cestu nas nezastavil. Poté jsme narazili na stádo krav, které nam stálo v cestě. Naše usilí bylo marné. Po objetí stáda naše polní cesta stejně nenávratně a pomalu končila. Nebylo cesty tam, leda zpátky.

Vrátili jsme se zpět na naší začarovanou křižovatku, kde jsme se posilnili a vyrazili dále po spravné cestě. Poté komplikace ustupují stranou a cesta vedla klidným tempem dál.

Dnes naše cesta končí v polském městečku Kozy. Na místní faře nám poskytli nocleh, ale také i něco k snědku. Celkova délka trasy byla vyčíslena na neuvěřitelných 88 km.

O.

Den 1. - 14. 7. 2016 - Velká Bíteš - Vysočany - 9:45 - 16:50 - 72 km

Naše cyklopouť začala mši svatou ve Velké Bíteši. Vyrazili jsme za zpěvu hymny letošního setkání mládeže v Krakově. Pod zamračenou oblohou jsme jeli do Tišnova, na místo setkání s doprovodným vozidlem - karavanem, a také jsme se zde na par dní rozloučili s panem farářem.

Déšť na sebe nenechal dlouho čekat. Tento společník nás provázel po rušné silnici do Blanska, kde jsme odbočili na klidnější cyklotrasu vedoucí skrz Moravský kras. Cesta se vinula překrásnou roklí. Ve Sloupu jsme měli pozdní oběd. Do Vysočan na faru jsme dorazili mokří, unavení, ale v dobré náladě.

Na faře se nám hafo líbilo a večer jsme věnovali načerpání sil na další etapu.

K+M+B+O

Den 2. - 15. 7. 2016 - Vysočany - Lipník nad Bečvou - 8:30 - 18:45 - 91 km

Probudili jsme se do krásného, i když trochu zamračeného, rána. Uklidili jsme faru a vyjeli jsme. Brzo jsme měli hlad, a tak byl v 9:45 prvni oběd - polévka. Zastavili jsme se na zámko-hradu v Plumlově.

Cesta byla z kopečka a rychle nam utíkala. Vesele jsme šlapali za novým dobrodružstvím. Kolem jedné hodiny jsme se zastavili v Dubu a koukli se na kostel. Pan farář - myslivec - byl velmi milý a ochotný a provedl nás nejen krasným barokním kostelem, ale i celou obrovskou farou. Dokonce nám nabídl místo k obědu, čaj, džus a oříšky.

Vyrazili jsme a do cíle nám zbývalo už jen 25 km. Nakonec jsme dojeli do Lipníka k Lídlu, kde jsme si nakoupili večeři.

Před farou jsme chvíli čekali a pak nás přivítala milá paní a ukázala nam, kde co je. Zabydleli jsme se a šli spát.

E

Den 3. - 16. 7. 2016 - 'Kritický' - Lipník nad Bečvou - Dobratice - 111 km

Třetí den "kritický". Nezačal vůbec špatně.

Ráno nás přivítalo sluníčko a po již tradičním úklidu fary a shlédnutí fotek z Denveru, od paní která nám odemykala faru, jsme se vydali na cestu.

Cesta se krásně linula podél řeky Bečvy. Doputovali jsme do Lešné na zámek, který byl si ve třetině naší trasy. Zde nás přivítali s otevřenou náručí a po snězení obědu, který nám připravilo doprovodné vozidlo, nás provedli po zámku. Potom jsme však museli pokračovat, takže jsme se rozloučili a vydali se na cestu.

To jsme však nevěděli, ze pravé nepohodlí nás teprve čeká...

Začalo to zlehka. Nejprve začalo mrholit. Přidaly se kopce, které jsme museli překonávat a nakonec jsme i sjeli z cesty. Do toho už začalo pršet a suchý nikdo nezůstal... Neztráceli jsme však dobrou náladu a pokračovali jsme. Dostali jsme se do Kopřivnice, kde jsme měli další občerstvení. Značně promoklí jsme se odhodlaně vydali na poslední třetinu cesty. Znovu jsme zabloudili a i navigátor se ztratil. Společnými silami jsme Bohu díky nalezli cestu a pokračovali. Začalo se pomalu stmívat, ale konce nikde. Najednou se před námi objevila cedule Dobratice. U fary už na nás čekal místní pan farář s Otcem Bohumilem a několika farníky, kteří nás vzali pod svá ochranná křídla. Bohu díky jsme kritický den ve zdraví přečkali. Značně zničení a promočení jsme ujeli 111km. Bohu diky!

L.

Aktuální fotografie z cyklopouti do Krakova naleznete zde v naší fotogalerii.

 Již posedmé se v Níhově potkají příznivci folkové hudby. V nádherném prostředí a v jasu léta zazní krásná hudba hned od čtyř kapel. Festival začíná v sobotu 25. července v 17 hodin v Níhově za hospodou. Zahájí jej bohoslužba, protože výtěžek festivalu je určen na stavbu nových varhan v kostele v Březí. Dále od 18 hodin vystoupí v hodinových rozestupech hudební kapely Bezobratři, Žalozpěv, 4zdi a Isara. Hlavním sponzorem festivalu je První brněnská strojírna Velká Bíteš a o akci se dozvíte i ve vysílání radia Proglas.