Křest

je začátek křesťanského života, kdy se poprvé setkáváme s Kristem tváří v tvář, chvíle, během které se nám předává semeno víry, o které máme pečovat, aby z něho vyrostl strom přinášející dobré ovoce. Je to osvobození od hříchu a znovuzrození pro život v Duchu. Křtem jsme přijati do společenství církve a je nám otevřena brána k ostatním svátostem.

Stát se křesťanem, to vyžaduje už od apoštolských dob projít cestu uvedení do křesťanského života v několika úsecích. Tuto cestu lze urazit rychle nebo pozvolna. V každém případě v ní musí být některé podstatné prvky: ohlášení slova, přijetí evangelia, které vede k obrácení, vyznání víry, křest, vylití Ducha Svatého, přistoupení k svatému přijímání. (KKC 1229)

Křest dospělých:

Uvedení do křesťanského života mělo v různých staletích rozmanité formy podle okolností. V prvních stoletích církve bylo velmi rozvinuto uvedení do křesťanského života, s dlouhým údobím katechumenátu a celou řadou přípravných obřadů, jež liturgicky rozdělovaly cestu katechumenátní přípravy, aby vyústily do slavení svátostí uvádějících do křesťanského života.(KKC 1230)

Příprava na křest dospělých začíná v naší farnosti každý rok začátkem měsíce září. Je možné se přihlásit do konce listopadu. První nedělí adventní (4. neděle před Vánoci) se uzavírá přípravné období a začíná tzv. katechumenát, tj. vlastní příprava ke křtu, která pokračuje do Velikonoc následujícího roku (zhruba 16 měsíců) a vrcholí přijetím svátosti křtu. Bližší informace na faře.

Křest dětí:

Boží lid, to je církev, která předává a živí víru přijatou od apoštolů. Proto je jejím nejpřednějším úkolem příprava křtu a křesťanská výchova. Službou církve volá Duch Svatý dospělé k evangeliu a děti jsou v její víře křtěny a vychovávány. Mnoho tedy záleží na tom, aby už v přípravě na křest pomáhali kněžím i jáhnům katecheti i jiní laici. Rovněž je velmi vhodné, aby při udělování křtu byl Boží lid činně zastoupen nejen kmotry, rodiči a příbuznými, nýbrž i přáteli, známými a pokud možno i zástupci místního společenství věřících. To umožní vyjádřit společenství víry i společnou radost nad tím, že nově pokřtění se stali novými údy církve.

Příprava rodičů na křest dítěte

Před udělením křtu záleží hodně na tom, aby se rodiče vědomě připravovali na udělení této svátosti, vedeni vlastní vírou i s pomocí svých přátel a ostatních členů společenství. Rodiče dítěte mají totiž při udělování křtu opravdu důležité poslání. Především mají slyšet vážná připomenutí kněze a podílet se na společné modlitbě ostatních přítomných věřících. Kromě toho však sami vykonávají při udílení křtu tyto služby:

• veřejně žádají o křest dítěte
• po knězi i oni žehnají dítě na čele znamením kříže
• zříkají se satana a vyznávají víru
• přinášejí dítě ke křestnímu prameni (především matka)
• drží rozžatou svíci
• dostávají požehnání, které je zvlášť určeno matce a otci

Nemůže-li některý z nich učinit vyznání víry (např. nekatolík), může mlčet. Žádá se však, aby při žádosti o křest dítěte dal záruku nebo alespoň souhlas, aby dítě bylo vychováno ve víře, kterou přijalo při křtu. Po křtu jsou rodiče vázáni z vděčnosti Bohu i z věrnosti k úkolu, který přijali, přivádět dítě k poznání Boha, jehož adoptivním synem se stalo. Rovněž mají dítě připravovat k biřmování a k přijímání. V tomto poslání jim má opět farář přiměřeně pomáhat. Kmotr Podle starobylého zvyku církve nemá být dospělý křtěn bez kmotra. Kmotrem může být ten, kdo je pokřtěný, přijal svátost biřmování, přijal svaté přijímání a vede život odpovídající víře a převzatému kmotrovství. Měl by se podílet alespoň na závěrečné přípravě na křest a potom podporovat svého kmotřence k vytrvalosti ve víře v křesťanském životě. Také při křtu dítěte má být kmotr. Zastupuje duchovně rozmnoženou rodinu dítěte a zastupuje i církev jako matku. Je-li potřeba, má pomáhat rodičům, aby dítě dospělo k vyznávání víry slovem i životem.

O křest dítěte žádají rodiče. Mohou to udělat u místního faráře. Příprava rodičů před křtem dítěte trvá kolem 6 týdnů.