V polovině dubna se vydali naši bítešští ministranti na výlet do Prahy. Sotva nastoupili v Křižanově do vlaku, strhla se venku pořádná bouřka. Ladík hned předpovídal, jak kolem kolejí začínají padat stromy. A měl pravdu. Před vlakem skutečně spadl strom, a tak museli čekat celou hodinu, než se opět vydali směrem k cíli. Po prodloužené jízdě, při které Ivča se Sárou přečetli skoro všechny časopisy, které byly k dispozici, konečně dorazili do našeho hlavního města. Na nádraží už čekal Bivoj, který je zavedl na místo ubytování – do Salesiánského centra v Kobylisích. Protože už bylo pozdě, snědli buchty, které přivezli od svých rodičů, zazpívali si večerku a pomalu se uložili ke spánku. V sobotu ráno sloužil náš otec Bohumil mši svatou v tamní kapli, které se zúčastnili i naši noví kamarádi z Prahy. Jakmile všichni našli svoje boty, které Víťa s Míšou záludně poschovávali, vydali se společně na dopolední procházku po nejzajímavějších památkách. V poledne pozorovali s Věruškou, která vše sledovala z ptačí perspektivy, slavnostní střídání stráží za doprovodu hradní hudby. Na Petříně si užili všichni spoustu legrace v zrcadlovém bludišti. Hlavně Viki, která se tam cítila jako žirafa. Po návštěvě Pražského Jezulátka se všichni nadšeně nahrnuli do nedalekého McDonaldu. Tam nejen Emča s Honzíkem využili nabídku coca-coly zdarma. Velký zážitek pro ministranty byl, když se vyřádili v místním aquaparku, kde všichni kromě staršího Vítka absolvovali nejednu jízdu tobogánem. Ten totiž radši zalezl do sauny. Na večeři jim místní maminky nachystali vynikající řízek se salátem. Náročný den uzavřely nenáročné soutěže. Po předčítání pověstech o staré Praze většina dětí usnula. Jen Ráďa měl menší problémy se spaním, protože ho trápil zub. Tak si ho pro jistotu vytrhl. V neděli je už jen čekala mše svatá s doprovodem místní country kapely. Pak už jim nezbývalo nic jiného, než se rozloučit s ostatními a pomalu se vydat na nádraží, kde si většina stihla osvěžit svoje hudební schopnosti u piana. Do vlaku si Barča vzala kromě kufru i kytičku, kterou si na sobotní procházce ukořistila. Bohužel se nepodařilo ji uhlídat a cestou zpět se nějakým způsobem dostala ven z vlaku. Při hodnocení víkendu se všichni od Simíka dozvěděli, že největším zážitkem byl aquapark. Ale nakonec teda úplně největším McDonald’s. Všichni už se ale teď těšíme, až nás noví kamarádi z Prahy v říjnu navštíví ve Velké Bíteši.
/Peťa Mašek
Čekání na odstranění stromu
To byla sranda
Výhled na Prahu
Oldřich Machát,
